horolezci.net

Do fotogalerie jsem přidal pár fotek

Thu, 1 Oct 2009 22:01:35 +0200

Bohužel se nemám moc čas věnovat psaní a tak jsem se dostal aspoň ke vložení nějakých fotek jak z minulé zimní sezony, která byla skvělá, tak z tohoto léta.

Nové foto ze zimní sezony

Tue, 17 Mar 2009 12:10:46 +0100

Ve fotogalerii najdete nové fotky z letošních skialpů.

Arco

Mon, 13 Oct 2008 22:11:44 +0200

Dohodli jsme se, že si ještě jednou zajedeme někam do tepla zalézt a jelikož jsme dlouho nebyli ve Finale Ligure, tak jsem se rozhodli, že si tam zajedeme na prodloužený víkend.
Kluci měli vyjet po 12:00 z Frýdlantu n. O. a po 16:00 mne nabrat v Praze. Nakonec se jim po drobných komplikacích, z podezřením na žloutenku a vařícím autem, podařilo vyjet v 16:00 z Frýdlantu. V Praze mne nabírali kolem 20:00 a jelikož jsme se zpozdili, padlo rozhodnutí na Arco, které je podstatně blíže.
Díky tomu, že jsme všichni řidiči schopni jezdit poměrně dlouhé cesty, povedlo se nám v pohodě dojet do Arca kolem 5 hodiny ranní a ještě se do 9:30 vyspat.
Po postavení stanu a snídaní jsme jeli na Muro del Assino, kde jsem vloni přelezl vše přelezitelné, tedy v mé obtížnosti, takže celkem pohoda. Dále jsme 8 cest do 6b, já jen 6a+ a to jsem v tom ještě seděl, holt bez tréninku to nejde . Kolem páté jsme již měli pořádnou žízeň a tak jsme vyrazili ke stanu v ZOO campu, kde jsme vždy co jedeme do Arca. Stavili jsme se ještě kouknout do obchodů, kde jsem zjistil, že koupit sedák s plastovými oky je v podstatě nemožné a tak jsem neutrácel. Dali jsme cca 4-5 piv a šli spát.
Druhý den jsme se vydali na Plaze Zebrata. Marty lezl s Pavlem Gabri Camilu a my s Peťou jsme lezli nějakou 6L délek dlouhou cestu na začátku stěny, kde byl těžký nástup a potom již jen pohodové lezní max. do 5. Peťovi se lezeni po rajbasech moc nelíbio a tak jsme se domluvili, že místo dalšího lezeni zvolíme cestu do Coopu, kde jsme koupili několik piv a čekali na kluky. Nakonec jsme nečekali ani moc dlouhou a druhé pivo již pili kluci s námi. Večer jsme to opět nijak nerozjížděli a po několika pivech šli spát.
Třetí den šli Márty s Pavlem na Colodri a chtěli lézt Barboru, což se jim, po přelezení první délky nezdálo a tak šli do Somadosi a my s Peťou jsme se vydali na xxxxxx což bylo pěkné lezení v dobré skále za 5c. Byla to lehké cesta a tak byla velmi často lezená, takže před námi byli min 2 dvojky a za námi další 3. Nějaké rozhlížení a kocháni, natož focení, bylo naprosto nemožné. Až nahoře se nám ostatním povedlo trochu utéci a tak jsme si posedělI nahoře a dívali se na Mártyho s Pavlem jak lezou Somadosi. Cestu jsme vyběhli za cca 2 hoďky a potom jsme si šli v klidu na čepa do hospody pod skalou. Opět jsme čekali jen ě piva a kluci byli u nás , dali jsme ještě další dvě a šli do campu. Tam jsme výjimečně nešli spát, ale s Mártym a Peťou ztrestali několik piv a láhev slivovice.
Ráno se vstávalo hodně brzo, což mi rozhodně nedělalo dobře, ale nakonec jsem se zmátořil a narozdíl od Mártyho a Peťi, kteří pojali poslední den zcela odpočinkově, my s Pavlem jsme přelezli několik posledních cest v La Gole a kolem 14:00 jsme vyrazili k domovu.

Paklenica 05 2008

Tue, 13 May 2008 21:23:22 +0200

Druhý prodloužený víkend jsme se rozhodli po třech letech zajet do Paklenice. Byli jsme domluveni s Klárou a Jirkou Pažoutovic, kteří ještě domluvili nějaké své kamarády z Přerova. Sešli jsme se v campu na příjezdové cestě do parku, kde Pažouti sehnali apartmán a my ostatní spali ve stanech. Z Přerova dorazily dvě auta, šest lidí a jedna bečka piva od Bernarda. První den jsme šli lézt na sportovní cesty trochu se rozlézt. Přelezli jsme 6 cest a naprosto unavení jsme si šli večer lehnout na chvíli k moři. Večer jsme vypili několik piv a zcela mrtví šli spát. Na druhý den jsme si připravili čtyř délkovou cestu za 6a na Kuk pod Skradelim. Cesta Armadilon byla velmi pěkná, ale jelikož jsme letos moc nenalezli tak pro nás docela obtížná. Každopádně ji můžeme jen doporučit. Odpoledne jsme ještě lezli další cesty za potokem a jelikož jsme nebyli schopni přelézt ani 5a, tak jsme toho nechali a vydali se na večeři a opět několik piv. Třetí den jsme šli všichni na Aniču. Původně jsme chtěli lézt Danaju, ale ta byla obsazena, a proto jsme zvolili náhradu. Cesta Pero, pro změnu opět 6a, naštěstí lehčí 6áčko. Cesta to byla moc pěkná, jen nechápu proč nevede až na vrchol Stupu. Měla by se slaňovat stejně jak se leze, ale dá se od posledního štandu utéct do Karabore a tím dolézt až nahoru. Tam již seděly tři dvojky a další tři dolezly v dobu kdy ještě lezla Lucka nahoru. Takže jsme si dost počkali na slanění. Ono se potom do toho ještě zamotali další lidé co lezli Danaju. Po slanění jsme se rozhodli ještě vylézt cestu Boro 4c. Již když jsme k ni šli tak se mi nezdálo to, že s ní kdosi slaňuje od třetího jištění. I tak jsme to lezli a potom jsem pochopil. Utekl z pod převisu, nad kterým nebylo dalších asi 8 metru žádné jištění. Celkově byla první délka dlouhá asi 40 metrů a v nich jen 4 staré plechové nýty. Druhou délku jsme již nelezli a šli jsme na pizzu. Večer jsme přijali pozvání na Bernarda a poslouchali jak lezli Brančij smer. Ráno jsme se vydali do Male Paklenice, která je moc hezká. Hlavně tím, že jsme za celý den nepotkali víc jak 10 lidí. Zato hadů a jiné havěti jsou tam mraky. Foto najdete v galerii.

První slanění

Thu, 1 May 2008 20:14:30 +0200

Jako každý rok zahajuje náš oddíl lezeckou sezónu prvním slaněním povětšinou na Kružberku, Vyrazili jsme tedy s očekáváním hezkého počasí, které vcelku vyšlo za našimi oddílovými kolegy lezci abychom po dlouhé době zase viděli jak říká a píše náš kamarád Stáňa jejich ksichty. Po dlouhé lezecké odmlce jsme se fakt těšili. Víťa tam byl už od pátku a říkal, že lezl a já přijela až v pátek večer. S výkony jsme to moc nepřeháněli lezli jsme hlavně na pohodu a pro dobrý pocit. Večer jsme dali par piv a slušně šli kolem půlnoci možná i dříve spát. Náš předseda Libor Uher, Peťa Mil a Honza nevíme příjmení v sobotu jeli Author Šela maraton horských kol a Liborovi gratulujeme jeho supr výkonu a jeho umístění na 35. místě.